Všem odvážným dětem, které vstaly se svými toxickými otci

Tento dopis je určen pro všechny děti, které se rozešly se svými toxickými otci a našli své štěstí daleko od nich.

Každé jedno slovo pochází ze srdce a myslím tím všechno, co řeknu.

Vím, že je spousta z vás, kteří neměli hezké dětství. Vím, že jsi chtěl tolik věcí od svého otce, ale nedostal jsi je.

A vím, že tě to tak zranilo.

Buďte odvážní, abyste si vybrali sami, když to neudělá

Vím, že otcem má být člověk, kterého milujete na Měsíc a zpět, ale problém byl v tom, že váš otec vám nikdy neukazoval tu lásku stejným způsobem.

Byli dost sobečtí, aby dělali jiné věci, když je potřebujete.

Nebyli tu pro vás, když jste se cítili špatně poté, co jste selhali na zkoušce. Nebyli tam, když vás měli naučit řídit auto.

Nebyli tam, když jste s nimi chtěli mluvit o věcech, o kterých mluví jen otcové se svými dětmi.

A víte, co bylo nejhorší? Všechny ostatní děti kolem vás měly skvělé otce, kteří s nimi byli neustále, aby jim poskytovali tolik lásky a podpory, jakou tolik potřebovali.

Buďte odvážní, abyste si zlomili srdce

Prostě jsi nedostal to, po čem tak moc toužil.

A pravdou je, že jste toho moc nežádali.

Právě jste požádali o to, aby byl váš otec na fotbalovém zápase nebo na nějaké soutěži, kde jste získali první místo. Chtěli jste jen, aby na vás byl váš otec hrdý kvůli vašim úspěchům.

Protože i když to byly jen maličkosti, pro tebe tolik znamenaly.

Jste jen dítě a mysleli jste si, že otcem by měl být někdo, kdo vás ochrání před všemi zlými věcmi, které se vám mohou stát.

Ale tvůj otec tam nikdy nebyl, protože pokaždé, když jsi ho chtěl chytit za ruku, zatímco jsi se něčeho bál, nechal tvou ruku jít a řekl ti, že bys měl čelit svým obavám.

Buďte odvážní, abyste si zlomili srdce

Pokaždé, když jste chtěli obejmout nebo políbit, protože jste ho nějakou dobu neviděli, prostě vám řekl, abyste nastoupili do auta a ani se na vás nic nezeptal.

Nechtěl vědět o vašich emocích, o věcech, kterými jste procházeli, a o vašich pocitech k němu.

Byl chladný a vzdálený.

Choval se, jako by nebyl tvůj otec. Choval se, jako by tě nechtěl.

A kvůli tomu všemu se ti zlomilo srdce. Kvůli jeho chladnému přístupu jste si mysleli, že nejste dost dobří.

Mysleli jste si, že problém je ve vás, i když to byl váš otec pořád.

Cítili jste se méně hodní a ptali jste se sami sebe, zda by byl váš otec šťastnější, kdyby měl za syna nebo dceru někoho jiného.

Ptali jste se sami sebe, jestli pořád děláte něco špatně a proč vám váš táta nedal lásku, kterou si zasloužíte.

A ty jsi strávil tolik bezesných nocí pláčem ke spánku a ticho trpěl.

Ale víš co?

I když jste si mysleli, že za to mohla jen vaše chyba, vězte, že to tak nebylo. Právě jste měli tu smůlu, že jste dítětem emočně nedostupného muže, někoho, kdo se ani nedokázal správně milovat, někoho, kdo se vzdal života před svou smrtí.

Byl jsi jen další obětí toxického otce, který sledoval, jak trpíš, ale on nikdy nepodal ruku. Takže buďte naštvaní, rozbíjejte věci, plačte, dělejte, co chcete.

Jen nech hněv odejít.

Nechte odejít veškerou toxicitu a hněv, který je ve vás. Protože pokud ve vás zůstane, může vás zabít.

Míra frustrace z nedostání lásky, po které jste toužili, je tak obrovská, že by vás mohla porazit k emocionální smrti. Ale to není to, co chcete, správně?

Nechcete, aby váš táta viděl, že vás zničil, nechcete, aby viděl, jak se vám oheň v očích zmenšuje a zmenšuje.

Chceš, aby tě viděl, jak stojíš na vlastních nohou po tolika špatných věcech, které ti udělal. Nechcete, aby viděl, že jste se stali jeho obětí a že celý život budete mít na srdci jizvy.

Ne, to vůbec nechceš.

Proto musíte být chytří.

Musíte přemýšlet o tom, jak překonat své problémy. A ať děláte cokoli, nezkoušejte se mu pomstít.

Víš, karma je kurva a donutí ho zaplatit za všechno, co ti udělal.

Jednoho dne tě požádá, abys mu dal jen trochu své lásky, abys mu pevně potřásl rukou, zatímco bude říkat poslední slova.

Jednoho dne se bude cítit jako vy, jako malé dítě hladové po lásce a odpuštění.

Ten den si budete pamatovat, jak jste ho požádali, aby vás držel za ruku, zatímco jste se báli. A budete si pamatovat, jak vám pustil ruku a řekl vám, že byste měli čelit svým obavám.

Ta vzpomínka vás bodne do srdce se vší svou silou, ale přesto mu podáte ruku. Odpustíte mu všechno, co vám udělal.

Ukážete mu, že jste větší člověk než on. Ale také ho necháš jít.

Protože držet se něčeho, co nikdy nebylo skutečné, nedává smysl.

A pokud si někdy pamatujete svého otce, pokud vám ho něco připomíná a pokud si přejete, aby tam byl s vámi, nezvedejte telefon, abyste mu zavolali.

Ano, je to tvůj otec, je tvůj tvůrce, ale je také mužem, který tě zničil, když jsi nejvíce ubližoval.

Máš dovoleno milovat ho. Ale milujte ho způsobem, o kterém se nikdy nedozví.

Nakonec mu nedávejte uspokojení z vítězství.