Thefinancely
Poškodil jsi mě. Ublížil jsi mi do bodu, kdy nejsem schopen se na sebe dívat tak, jak jsem se viděl, než jsi vstoupil do mého života. Udělal jsi ze mě osobu, kterou jsem dnes a nejsem opravdu někdo, na koho jsem hrdý. Přišel jsi do mého života jako hurikán, rozbil jsi všechno na své cestě a následky, které jsi po sobě zanechal, nevypadají hezky.
Je všechno temné a bude těžké znovu rozbít kousky do jednoho celého obrazu.
Přiměl jsi mě pochybovat o lásce. Pokaždé, když potkám nového muže, myslím na tebe a porovnávám ho s tebou. Zpochybňuji jeho chování, a i když mi řekne, že mě miluje, už tomu nikdy nebudu věřit. Nebo mi alespoň bude trvat hodně času, než uvidím lásku ze zcela nové perspektivy. Protože když jsi tvrdil, že mě miluješ, myslel jsem si, že láska má být taková, že ji musí bolet.
Přiměl jste mě věřit, že vynaložení úsilí může pomoci všechno vylepšit. I když to tolik bolelo, myslel jsem si, že když se budu dostatečně snažit a budu-li na našem vztahu pracovat natolik, aby to přežilo, můžeme to nechat fungovat.
Vztah6 jednoduchých způsobů, jak zpříjemnit vaše líčení
Myslel jsem, že kdybych tě miloval natolik, že bys mohl překonat cokoli, s čím jsi měl co do činění. Ale nemohlo to být v pořádku, když jsem jediným člověkem, který do vztahu dával úsilí, jsem byl já. Neuvažoval jsi dvakrát o tom, že mě necháš dělat tu špinavou práci.
Odpustil jsem ti všechno. Po celou dobu, kdy jsi přišel domů, vonící jako jiná žena, a po celou tu dobu jsi mi říkal, že jsem ti byl břemenem, všechno jsem ti odpustil, myslel jsem si, že to byla pravděpodobně moje chyba.
I když jsi mi říkal jména a chytil mě za paži do bodu, kde by byla plná modřin, odpustil jsem ti. Protože jsem si myslel, že si to zasloužím, že problémem jsem byl já.
Nebyl jsem dost dobrý ani pro jednoho z nás. Řekl jsi mi, že jsem průměrný, že svět bude beze mě stejný a že mi nikdo nebude chybět (protože bys to určitě neudělal). Přiměl jsi mě tomu uvěřit. Každé malé slovo, které jsi mi řekl, mě přimělo věřit, že nejsem dost dobrý a že nikdy nebudu dost dobrý. Nejen pro vás, ale pro svět.
Vzdal jsem všeho. Vzdal jsem se všeho, co jsem miloval, a byl jsem vášnivý, protože jsi mi řekl, že to nemá smysl. Kdyby ses naštval, schoval bych všechny své vzácné věci, protože předtím, než ses naštval, spálil jsi všechny dary, které jsem dostal od své rodiny.
VztahSkuteční muži se neomlouvají - vynakládají úsilí
Přinutil jsi mě vzdát se myšlenky, že už někdy budu mít něco, co by mi připomínalo mého dědečka, nebo něco, čeho bych se mohl v budoucnu držet. Ynechal jsi mě prázdného. Bez čehokoli. Bez sebe.
JAK MŮŽETE VŠECHNO TOTO SPAT VĚNĚ?!
V noci, než usneš, pamatuješ si na mě? Pamatuješ si něco? Bolí vás to? Ublížilo ti to někdy? Vždycky jsi byl tak chladný, kdykoli bych tě prosil, abys na mě promluvil, kdykoli bych se tě pokusil přimět, abys s tím tím přestal. Neměl jsem šanci. Neměl jsem šanci, když jsem jednal s někým tak obtížným, jako jste vy.
Lidé mě od tebe doslova odtáhli když viděli, že jsem tolik zhubl, ve fázi, kdy jsem omdlel z toho, že nejím. Byl jsem z kůže a kostí.
Stále se zotavuji. Může se z vás někdo opravdu vzpamatovat? Jak jsi se mnou zacházel? Mohu se vzpamatovat z muže, o kterém jsem si myslel, že je hoden mého úsilí? Stejný muž, který na mě křičel, dokud naši sousedé nezavolali policii?
Není nic, co byste mohli udělat, abyste to vylepšili. Pouze já si teď mohu pomoci. Bude to nějakou dobu trvat. Ale i když jsou roky potřeba, abych se cítil lépe, nakonec budu vědět, že jsem zesílil a dokážu dobýt, co na mě život hodí. Do té doby nechci vědět, co děláš, nepotřebuji vědět, jestli jsi v pořádku. Protože vám je jedno, jak se mám.
VztahSkuteční muži se neomlouvají - vynakládají úsilí
