Thefinancely
Vždycky jsem přemýšlel, jestli se někdy vrátím do normálu; pokud někdy budu osobou, kterou jsem býval. Díky vztahům by měl být váš život šťastnější.
Měly by přidat hodnotu vašemu životu a udělat z vás lepšího nebo šťastnějšího člověka, nebo vás vlastně udělat oběma.
Když chodíte se správným člověkem, získáte veškerou lásku, kterou si zasloužíte, ale co se stane, když si dáte rande s „špatným“ mužem?
Příliš dlouho jsem se styděl, že jsem tak dlouho zůstával v toxickém vztahu. Styděl jsem se přiznat, že nejsem dost silný na to, abych se zachránil.
MilovatKaždé dívce, která se kdy ztratila, narcistickému muži
Zůstal jsem příliš dlouho připoutaný k toxickému muži.
Nejhorší na tom je, že se mi pořád třese mráz po zádech, když přemýšlím, kde bych dnes byl, kdybych to neudělal, kdybych neopustil.
Chodil jsem s někým, kdo mě přiměl, abych ztratil svou vlastní hodnotu.
Protože mě ovinul kolem prstu a já mu to dovolil. Byl jsem slabý a nedokázal jsem s tím bojovat.
Neměl jsem tušení, jak se proti němu postavit, a příliš dlouho jsem neměl tušení, co mi dělá.
MilovatDopis dívce, která ztratila svou vlastní hodnotu
Ztratil jsem veškerou svou vlastní hodnotu a dovolil jsem mu, aby byl mým rozhodovatelem.
Viz také: Takto zabil můj nejlepší přítel toxický vztah
Chodil jsem s někým, kdo mě donutil ztratit sebevědomí.
Zapomněl jsem, jak být šťastný. Protože jsem se vždy obával, jak vypadám nebo jak se chovám. Nikdy se na mě neusmál.
Moje vtipy mu nikdy nebyly vtipné a po chvíli jsem si začal myslet, že jsem ta nejnudnější osoba v místnosti.
Nikdy se neobtěžoval vést normální rozhovor se mnou a po nějaké době jsem přestal klást otázky nebo se ho pokoušel zapojit do konverzace.
MilovatDopis dívce, která ztratila svou vlastní hodnotu
Kvůli němu jsem se neviděl jako hezká dívka, kterou jsem býval, ani jsem se neviděl jako někdo, kdo by mohl probudit jakoukoli touhu v muži.
Viz také: Dopis dívce, která ztratila své pravé já
Chodil jsem s někým, o kom jsem si myslel, že ho znám.
Pevně jsem věřil, že takový není; nemohl být.
Nikdy bych takovému chlapovi nepadl. Stále jsem si myslel, že je to jen fáze a brzy to skončí. Smutné je, že to nikdy neskončilo.
Chodil jsem s někým, koho jsem vlastně neznal.
Protože mi nikdy neukázal svou pravou tvář. Je možné, že měl příliš mnoho tváří a nikdy jsem se s ním opravdu nesetkal.
Chtěl jsem, aby byl mužem, o kterém jsem si myslel, že je.
Neustále jsem čekal, až z něj bude ten chlap, kterého jsem si vytvořil v hlavě, a možná to je důvod, proč jsem s ním zůstal příliš dlouho.
Věřil jsem, že je v něm něco dobrého a že mě miluje. Myslel jsem, že nikdy nenašel prostor, aby byl tím, kým ve skutečnosti je.
Ale byl tím, kým ve skutečnosti je. Byl jsem příliš nevědomý, abych to přijal.
Chodil jsem s někým, kdo mě přiměl se každého ptát.
Jen proto, že byl špatný, nechal jsem se zmást tím, že každý člověk je stejný jako on.
Bál jsem se někoho v životě pustit, protože jsem se bál představy, že existují lidé tak zlí jako on.
Nikdy jsem nemohl nikomu sdělit své problémy, protože jsem si myslel, že jeho chování schválí, a tak jsem sám bojoval se svými vlastními břemeny.
Zapomněl jsem, že mám přátele, a lhal jsem jim o tom, jaké jsou věci mezi námi dvěma.
Prezentoval jsem náš vztah jako to nejlepší, co se mi stalo, i když mě ve skutečnosti oslabil a příliš se bál žít.
Chodil jsem s někým, kdo nebyl schopen milovat nikoho jiného než sebe.
Bez ohledu na to, kolik lásky jsem k němu měl, nedokázalo to useknout. To nestačilo.
Bez ohledu na to, jak obrovský úsměv jsem měl, když jsem ho uviděl, ten úsměv už nikdy neopětoval. Nikdy mě nepřijal ve svém objetí, ani pro mě nikdy nedržel otevřené ruce.
Cítil jsem se sám, i když fyzicky seděl vedle mě.
Chvíli jsem měl pocit, že čím víc jsem nešťastný, tím víc ho to dělá šťastným.
Chodil jsem s někým, kdo musel dát ostatní, aby se vybudoval.
Jasně jsem si toho vzoru všiml. Lidé, s nimiž byl obklopen, k němu vždy vzhlíželi a žádali o jeho souhlas, nepřímo nebo přímo, na tom nezáleželo ani na konci.
Vždy byl nad nimi nadřazený a díky tomu se cítil silný.
Je jedním z těch, kteří měli vždy vztah. Vždy měl přítelkyni, protože potřeboval někoho, kdo by ho položil, aby se cítil lépe.
Byla to pro něj zásadní věc a já se nestačím divit: Kolik dalších dívek tam bylo přede mnou?
Věc, která mě děsí ještě více, je, kolik dalších dívek tam po mně bude a jak emocionálně budou poškozeny?
Chodil jsem s někým, s kým jsem nechal manipulovat.
Kdykoli mě ignoroval, myslel jsem si, že si to zasloužím. Kdykoli mi lhal, mlčel jsem, protože jsem neměl odvahu se mu postavit.
Přiměl mě věřit, že za všechno můžu já, a proto jsem tam mlčky seděl.
Seděl jsem tiše, protože jsem musel. "Pokud jsi mi věřil, nezáleželo by na tom, s kým jsem telefonoval." nebo "Dávám vám věci, na které by nikoho jiného ani nenapadlo, protože si to nezasloužíte." byly věty, díky nimž jsem se vždy cítila jako vina za každý problém v našem vztahu.
Nakonec jsem byl ten šílený, posedlý.
Chodil jsem s někým, kdo chtěl, abych neměl minulost a budoucnost. Chodil jsem s někým, kdo chtěl být středem mého světa, ale strašidelně.
Chodil jsem s někým, kdo na mě žárlil.
Žárlil na každého mého přítele, na kohokoli, koho bych pozdravil s úsměvem bez ohledu na jeho pohlaví nebo věk.
To, co ho ještě víc rozzuřilo, a musel to na mě vynést, bylo, když se ke mně někteří chlápci chovali slušně. Byla jsem „call girl“, protože žádná normální nebo slušná dívka neznala tolik chlapů.
A věřil jsem mu, protože to bylo to, co řekl.
Nenáviděl jsem se za to, že jsem milý člověk a miluji každého, tak jsem začal chodit po ulici a prosit Boha, aby mě nikdo nepozdravil.
Přestal jsem se usmívat na cizince a byl jsem čím dál tím méně temperamentní osobou, jakou jsem býval.
Chodil jsem s někým, kvůli komu jsem se cítil silnější.
Protože jsem se cítil dost silný, abych od něj odešel. Protože jsem ho opustil, cítím, že už neexistuje nic, co by mě mohlo srazit dolů. Prošel jsem peklem a zvládl jsem to.
Našel jsem sílu být starým já, pozdravit lidi s úsměvem, milovat malé děti a hrát si se psy, na které narazím na ulici.
Cítil jsem se jako nejzábavnější člověk na světě a moji přátelé si užívali, že jsem já, pravda já, zpět.
Vzhledem k tomu, kde jsem byl předtím, jsem dost silný na to, abych znovu miloval, a jsem dost odvážný, abych se postavil sám sobě.
Protože jsem všechno smetl stranou, miloval ho se vším ve mně, a to mě nedonutilo milovat ho zpět, ukázal mi, že dokážu přežít jen díky své lásce.
Protože když jsem ho opustil, zjistil jsem, jak jsem silný. Protože když jsem ho opustil, naučil jsem se mě znovu milovat.
