Nesnáším se, protože jsem tě stále miloval

Myslel jsem, že se takhle nikdy nebudu cítit. Myslel jsem si, že mám všechno pod kontrolou, ale tady jsem rozpolcený mezi svou sebeláskou a láskou k tobě. Každý den bojuji se všemi těmito emocemi, které jsou ve mně. V jednu chvíli tě tak strašně chci a v další se nenávidím za to, že tě stále miluji. Všechny ty vzpomínky, které jsme spolu měli, se mi vybaví a na vteřinu se cítím příjemně, milovaně a váženě.

Ale pak, mrknutím oka, přijdou temné myšlenky, ty, které mě nutí plakat, abych spal a vzlykal. A cítím se jako kus hovna. Cítím, že po tom všem, co se mi stalo, už nemůžu žít. Nemůžu si myslet, že kdybych ti někdy stačil. Je nemožné trávit tolik času s někým, koho jste milovali, a pak ho za sekundu vytrhnout ze svého srdce. Je nemožné zapomenout a jít dál. Alespoň pro mě. Vím, že bych na tebe neměla myslet a vracet se k tobě, ale stále to dělám. A Bože, nedokážu vysvětlit, jak moc se nenávidím, že se cítím takhle.

Protože i když mi ublížíš jako nikdo předtím, stále tě miluji. Pořád tě chci mít blízko. Vaše ruce mě stále mohou uklidnit a vaše polibky mohou uzdravit každou ránu, kterou mám. A nesnáším, že máte nad sebou tolik moci. Nesnáším, že si nemohu vzít život zpět. Nesnáším, že znovu nemám kontrolu nad vším. Ale jsem si vědom skutečnosti, že srdce není něco, co lze ovládat. Přestane tě milovat tam, kde přijde ten pravý čas. Ale do té doby se tak budu cítit. Budu se cítit jako nic, jako člověk bez jakékoli hodnoty, jako někdo, kdo na tomto světě nemá žádný smysl. A jedinou osobou vinnou za to jste vy!

VY, VY, VY! Jsi příčinou všech mých obav. Vinen jsi tím, že mi zlomil srdce a způsobil, že se cítím takhle. A i když mě vidíš takto bolet, nemáš slitování. Vůbec se o mě nestaráš a už mě nechceš mít blízko. Láska pro vás není svatá věc, jako je to pro mě. Ale bohužel jsem si to uvědomil příliš pozdě. Uvědomil jsem si to, když už bylo moje srdce zlomené. A vím, že bude trvat dlouho, než se vzpamatuji. Protože láska jako tato se nestává každý den. Stává se to jen jednou za život. Ale škoda, že to nebylo skutečné. Škoda, že jsme nemohli vydržet a škoda, že jsi mě nikdy nemiloval jako já tebe.

Nenávidím, kdo jsem s tebou, tak odcházím

Vím, že budu potřebovat nějaký čas na uzdravení, budu potřebovat nějaký čas, abych si odpustil, že tě miluji slepě, aniž bych tě žádal, abych ti to oplácel stejným způsobem. Budu potřebovat čas, abych na tebe přestal myslet každé ráno, když otevřu oči. Budu potřebovat nějaký čas, abych na tebe přestal myslet v chladných nocích, když zůstanu sám. Musím se naučit více si vážit sebe sama a potřebuji se vrátit zpět na trať. Vím, že cesta k uzdravení od vás bude dlouhá, ale bude to také cesta, za kterou stojí za to bojovat.

Je to pravda. Stále tě miluji, ale s tím nemůžu nic dělat. Nenávidím se, že se tak cítím, ale vím, že jednoho dne budete jen špatnou vzpomínkou. Vím, že jednoho dne budu staré já a že na tebe už nikdy nebudu myslet. Budeš jen těžkou lekcí, kterou jsem si vysloužil, a díky tomu budu silnější. Slibuji ti, že jednoho dne na tebe nebudu myslet a nebudu ve snech volat tvé jméno. Slibuji, že jednoho dne nebudu potřebovat tvoje toxické ruce, aby mě objaly, abych se cítil dobře. Slibuji, že jednoho dne tě budu nenávidět, jako bych teď nenáviděl sám sebe. Slibuji, že tě překonám a že neztratím víru v lásku.

A ty?

Doufám, že si jednoho dne uvědomíte, co jste mi udělali. Doufám, že uvidíte, že jste hráli nejlepší ženu ve svém životě a doufám, že pocítíte stejnou dávku agónie, jakou jsem cítil, když jste mi ublížili.

A doufám, že vzpomínka na to, jak mě zraní, tě bude pronásledovat navždy, protože jsi si nezasloužil nic lepšího.

Nenávidím svého přítele: 6 možných důvodů, proč (a co dělat)