Dopis muži, kterého miluji, ztrácíš mě

Sedět a plakat. To je to, co jsem v poslední době dělal většinu dní.

Myšlenky létající v mé hlavě a nekonečné břímě v hrudi mi říkaly, že ubližuji a očekávám, že to změníš. Budeš?

Píšu vám to proto, že konverzace nikdy nefungovala.

Nikdy jsi vlastně neposlouchal, co říkám, a i když jsi poslouchal, bylo ti to prostě jedno, abys mi pomohl bojovat za tento vztah.

Učí vás 8 věcí, které ztrácejí lásku vašeho života

Neřekl bych, že jsi sobecký, jen že to nevíš lépe.

To bych mohl být já, kdo vás vždy bráním a hledám omluvu pro vaše chování, ale já jsem také ten, kdo vás miluje nejvíc. Proto vždy najdu způsob, jak ti odpustit.

Být sobecký by znamenalo, že pro tebe není nikdo důležitější než ty sám, což by z tebe udělalo narcistu, že? Ale vidím, jak se staráte o lidi kolem sebe a jak je můžete ovlivnit.

Otázka, kterou pro vás teď mám, zní: proč se o mě nestaráte?

Jak překonat strach ze ztráty někoho, koho milujete, v 7 krocích

Jsem opravdu tak těžké milovat? Nečekal jsem, že z oblohy budou diamanty a hvězdy. Očekával jsem lásku, uznání a tu a tam objetí.

Váš zvýšený hlas a vaše neúctivé chování mě přimělo věřit, že pro vás nic neznamenám, ale i tak se naštvete, když se vás zeptám, jestli mě milujete.

Poprvé v historii jsem opravdu šílený. Jsem naštvaný kvůli tomu, jak se mnou zacházíte a díky tomuto tichému zacházení se cítím opuštěný a týraný.

Cítím se, jako bych udělal něco špatně, i když to nebylo nic víc než zoufalý pokus s vámi mluvit.
Lásko, ztrácíš mě.

Ztrácíte jedinou ženu, která vám kdy dokázala porozumět a být tu pro vás úplně.

Ztrácíte jedinou ženu, která vám dala dostatek prostoru na růst a pronásledování vašich snů, protože pro vás chci to nejlepší. Nevidíš to? Nechcete to vidět??

Jak překonat strach ze ztráty někoho, koho milujete, v 7 krocích

Záleží ti na slzách, které kvůli tobě pláču? Výraz obličeje, který dělám, když pláču, mi říká, že se díváš skrz mě a ani si neuvědomuješ, že moje tváře jsou mokré a moje mysl je zahalena emocemi. Nejste schopni vidět bolest, kterou mi způsobujete.

Ztrácíš mě. Posledních pár dní je stále těžší držet se vás a toho, co máme.

Vzpomínky na dobré časy a polibek na čelo už to všechno nezvládnou, když plynou dny, které trávíme společně a vy se stále nemůžete obtěžovat přijít ke mně jen na jedno objetí.

Jen tam nestůj a neptej se mě, proč jsem stále s tebou, ale pamatuj na věci, které jsme spolu prožili, a na věci, které nás oba rozesmály.

Vzpomeňte si na všechny ty věci, díky kterým jsem věřil, že jste mojí spřízněnou duší a tím, kdo mě bude milovat až do konce našeho času.

Když si všechny ty věci pamatujete, prosím, pokračujte v boji. Protože pokud to neuděláš, budu ten, kdo se nás vzdá.

Zřejmě mě ztrácíš. Znamení jsou všude - ve způsobu, jakým tě objímám, a ve způsobu, jakým jsem s tebou přestal mluvit. Všimli si to všichni kromě vás. Opravdu vás to vůbec nezajímá? Nebo se rozhodnete nic neříkat?

V tom nebudu moci pokračovat mnohem déle. Toto mučení se stává mojí vlastní smrtí.

I kdybych mohl, myslím, že si dost vážím sám sebe, abych nezůstal v tomto vztahu, který mi neslouží k ničemu jinému, než ke zklamání a bídě.

Nechápejte mě špatně, stále vás miluji. Miluji tě tak moc, že ​​mi někdy srdce prasklo od radosti, že jsem člověk a jsem schopen tolik milovat. Ale víc se miluji.

Pokud nejsem šťastný, pokud nejsem schopen cítit se milovaný a oceňovaný ve společnosti muže, který pro mě znamená všechno, pak nevím, proč bych měl zůstat déle.

Začíná být zřejmé, že mě tam nechceš. Nezáleží na tom, co říkají vaše slova.

To „miluji tě“, které vychází z tvé mysli, je obrovským rozporem s tvým řváním a neúctou a způsobem, jakým mě odstrkuješ, když se snažím přiblížit.

Chystáte se s tím něco udělat? Protože nejsem schopen déle vydržet. Ztrácíš mě.